- Kategorie: rozměry
- Kategorie: zvětšení
- Kategorie: typy
- Kategorie: montáž
Kategorie: rozměry
Běžným omylem je, že se teleskopy (www.levenhuk.cz) rozlišují podle svého zvětšení. Ve skutečnosti ale platí, že jakýkoli teleskop s vhodným okulárem může dosáhnout libovolné úrovně zvětšení. Proto se místo zvětšení ke kategorizování teleskopů používá rozměr čočky nebo zrcadla. Čím větší jsou rozměry čočky nebo zrcadla, tím více objektů budete moci spatřit a tím vyšší stupeň zvětšení lze dosáhnout při současném zachování jasného a ostrého obrazu. Takže například teleskop 10″ se zvětšením 120x je lepší než teleskop 3″ se stejným zvětšením.
Obecně řečeno se podle velikosti teleskopy dělí na:
- malé (4“ nebo méně);
- střední (5“-8“);
- velké (10“ a více).
I když větší teleskopy skutečně nabízejí obraz o vyšším rozlišení, nejedná se nezbytně o nejlepší možnou volbu, neboť jsou hůře přenosné a nákladnější. Před pořízením většího teleskopu byste měli zvážit všechna pro a proti.
Kategorie: zvětšení
Dalším běžným omylem je názor, že čím vyšší zvětšení, tím lépe. S rostoucím zvětšením se snižuje kvalita obrazu, zejména u menších teleskopů. Přestože tedy můžete i na nejmenším teleskopu dosáhnout zvětšení 500x (ovšem, jak jsme již vysvětlili, při velmi špatné kvalitě obrazu), není pravděpodobné, že byste vůbec někdy potřebovali zvětšení nad 350x. V zásadě platí, že pro veškeré účely dokonale vystačíte se zvětšením 200x.
Mimochodem, pokud se stále rozhodujete o tom, zda si zvolit menší teleskop, mějte na paměti, že vhodné zvětšení se vypočítá na základě velikosti teleskopu. S každým palcem navíc můžete za dobrých povětrnostních podmínek získat dodatečné zvětšení 30-50x. Například váš teleskop o průměru objektivu 2,4 palce může za jasné oblohy dosáhnout zvětšení asi 120x. Abyste si udělali představu, že to není tak málo, jak se zdá – můžete si být jisti, že spatříte Saturnovy prstence nebo oblačné pásy na Jupiteru.
Jak možná víte, u teleskopu můžete vyměnit okulár, čímž se změní jeho zvětšení. Zvětšení se vypočte vydělením ohniskové vzdálenosti teleskopu ohniskovou vzdáleností okuláru. Například zvětšení teleskopu s ohniskovou vzdáleností 1000 mm s okulárem o ohniskové vzdálenosti 25 mm se bude rovnat 40x. Tento jednoduchý vzorec vám pomůže při rozhodování o rozšíření svého teleskopu.
Kategorie: typy
Pokud jste se o teleskopy již zajímali dříve, možná jste zaslechli termíny „reflektor“ a „refraktor“, ale patrně jste neměli tušení, co znamenají. To je celkem běžné. Proto se budeme snažit o co nejjednodušší výklad, abychom vás ještě více nezmátli.
Reflektor získal svůj název proto, že odráží světelné paprsky z jednoho zrcátka v tubusu teleskopu na druhé a odtud do okuláru. Výroba těchto teleskopů je méně nákladná, proto jsou levnější. Přesto nabízejí výborné zvětšení a obraz vysoké kvality. Pro začátek by byl pro vás ideální reflektor o průměru 4,5“, a to i při skromném rozpočtu.
Problémem reflektorů je, že nejsou příliš uživatelsky přívětivé: zrcátka uvnitř tubusu vyžadují čas od času seřízení a vyčištění, neboť se na nich usazuje prach. Nejsou také nejlepší volbou pro děti, jelikož se okulár nachází nahoře na tubusu.
Refraktor „láme“, neboli odklání, světelný paprsek. Nepoužívají se v něm zrcátka, ale místo nich jsou čočky. Světlo vstupuje do tubusu přes čočku objektivu v horní části tubusu a odtud putuje do okuláru v jeho spodní části. Mimochodem, nejznámější symbol teleskopu – hezký štíhlý, mírně se rozšiřující tubus na montáži – je podle vzhledu typický refraktor.
Na rozdíl od reflektorů jsou refraktory uživatelsky přívětivé – nabízejí velmi kvalitní obraz, solidní konstrukci, nevyžadují prakticky žádnou údržbu a okulár se nachází v dolní části tubusu, díky čemuž je přístupný i dětem. Mějte ale na paměti, že se jedná o nejdražší dostupné teleskopy. Čím větší je teleskop, tím vyšší je i jeho cena.
Samozřejmě existují kombinace obou typů, které využívají obojí – zrcátka i čočky, ale teorie jejich konstrukce je složitější a přesahuje rámec tohoto výkladu.
Kategorie: montáž
Montáž teleskopu je jeho velmi důležitou součástí. Především je nutné nějak zajistit pevnou polohu tubusu, chcete-li mít ostrý obraz. Dále se tubus musí pohybovat spolu s pozorovaným objektem, aby předmět pozorování nezmizel z vašeho zorného pole. Bez montáže nelze tyto podmínky zajistit.
Existuje několik typů montáží pro teleskopy:
- Azimutální montáž. Jedná se o základní typ. Tubus je pevně uložen a můžete jím pohybovat nahoru a dolů, doprava a doleva podle pohybu hvězdy. Tento typ montáže není drahý a je poměrně robustní. Zároveň ale není azimutální montáž tak plynule ovladatelná, proto je sledování objektu její pomocí pro začátečníka poměrně obtížné, přesto však zvladatelné. Paralaktická montáž. Jedná se o montáž podobnou azimutální s tím rozdílem, že ke sledování pohybu objektu stačí, když pootáčíte tubus (je možný plynulý pohyb).
- Vidlicová montáž. Jedná se o typ azimutální montáže, ale s malým motorkem. Lze ji používat bez stativu. Teleskop tedy můžete umístit na rovný povrch, podobně jako fotoaparát.
- Montáž GOTO. Další typ azimutální montáže, ale s počítačem, který vám řekne, kde se objekt, který hledáte, nachází, a upozorní vás, jakmile jej naleznete. Ale poté jste odkázáni jen na sebe.
- Motorizovaná GOTO montáž. Tato montáž objekt nejen nalezne, ale současně za vás sleduje jeho pohyb.
- Motorizovaná GOTO montáž vybavená GPS. Jedná se o jedinou montáž, která sama určí vaši polohu, takže své souřadnice nemusíte zadávat ručně.
www.levenhuk.cz
