Vysokoškoláci hledají práce hůře

Rozhodnutí, zda jít na vysokou školu, nebo zkusit učňovský obor je jedno z nejdůležitějších v životě. I když většina mladých lidí, kteří stojí před tímto krokem nechávají rozhodnutí na rodičích nebo se nechají zlákat kamarádem, je to velký krok, který může ovlivnit celý pracovní život. Většina rodičů chce, aby jejich potomek měl co nejvyšší vzdělání, mnohdy na úkor toho, co jejich dítě chce, co ho baví a jaké zaměstnání by ho naplňovalo. 

Nabídka práce je v poslední době spíše příznivá řemeslům a absolventům strojních, elektro a stavebních učňovských oborů. Dlouhodobě lze říci, že tento trend bude i nadále pokračovat. Absolventi řemesel mají při nástupu do práce otevřené dveře do firem i přes to, že nemají žádnou praxi. Zaměstnavatelé si tyto pracovníky zaučují do volných pozic. Pokud bude nabídka práce omezena, je tu pro absolventy učňáků i možnost pracovat jako OSVČ a vyhnout se tak nástupu na pracovní úřad. Hlad je po takových oborech ovšem dlouhodobě vyšší, než po vysokoškolsky vzdělaných lidech, vyjma IT odborníků s dlouhou praxí v oboru. 

Nabídky práce jsou pro vysokoškoláky značně omezeny. Nezaměstnaní s vyšším vzděláním se musí častěji stěhovat za prací do větších měst, jelikož na vesnicích a v menších městech většinou nemají žádné uplatnění. 

Vysokoškolsky vzdělaní lidé najdou podle posledního vývoje trhu práce uplatnění nejvíce v IT oborech. Velký zájem přetrvává o programátory počítačových a mobilních aplikací, odborníky na kvalitu a jakost a strojní a elektro inženýry. Ostatní obory zaznamenaly v druhé polovině roku pokles. 

Dlouhodobě je veliký zájem o obchodníky a obchodní zástupce firem, na tuto pozici není většinou nutné mít žádné vyšší vzdělání ani dlouhou praxi. V tomto odvětví najde svůj vysněný job doslova každý.